Oštěpařka Barbora Špotáková začínala s atletikou na 5. ZŠ v Jablonci nad Nisou, zejména pod vedením své matky Ludmily. Sama toto období považuje za nesmírně důležité: „Nikam se to nehnalo, ani se nic nepokazilo, získala jsem dobrý všesportovní základ.“ V roce 1999 začala cíleně trénovat na desetiboj a brzy zužitkovala dřívější všestrannou přípravu, když na juniorském mistrovství světa skončila čtvrtá v sedmiboji. Záhy se však rozhodla pro roční studium ve Spojených státech. Právě tehdy se v Barboře Špotákové zapustily oštěpařské kořeny.
Rok 2005 znamenal rapidní vzestup výkonnosti. Na mistrovství světa Barboře jen těsně uniklo finále (výkonem 58.74 m skončila jako první nepostupující), vyhrála Světovou univerziádu a na sklonku sezony se vyšvihla na páté místo světových tabulek druhým nejdelším hodem české historie 65.74 m.
Dosavadní vrchol Špotákové přišel v roce 2006. Třikrát během tohoto roku vylepšila český rekord. Nejprve na červencovém mítinku v Helsinkách překonala dosavadní národní maximum Nikoly Brejchové výkonem rovných 66 metrů. Na mistrovství Evropy ve švédském Göteborgu vstoupila do kvalifikace novým rekordem 66.12 m. Ve finále však našla přemožitelku v Němce Steffi Neriusové a domů přivezla "jen" stříbrnou medaili. Zlato jí uniklo o 18 centimetrů. "Já jsem tušila, že mě přehodí," řekla novinářům po vyhlášení vítězů. "Navíc mi to lítalo sedmdesát metrů nahoru místo do dálky. Házela jsem to do kosmu místo rovně. Ale co, stejně se mi stříbro líbí víc než zlato," dodala s úsměvem: "Já jí to ještě někdy vrátím!"
Komentáře
Přehled komentářů
no přece obrázek barbory špotákoví neeee!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
co ti tam asi chibí
(val, 23. 5. 2011 18:29)